Agatha Christie - Dokončený portrét (Andrew Norman)

13. 07. 2009 | Juan Zamora | 0 komentářů | přidat komentář

Milan Kundera tvrdí, že by za autora mělo mluvit jen dílo. Nabízí se tedy otázka, jestli se vůbec zajímat o osobní život autorů. Samotná Agatha Christie si zrovna nepotrpěla na publicitu a zájem novinářů, napsala nicméně šest set stránkový Vlastní životopis, ve kterém řadu věcí ze svého života odhaluje. Má tedy vůbec smysl o ní ještě něco psát, když sama svůj život sepsala? Řada knih svědčí o tom, že zřejmě má. Jednou z nich je právě titul Andrewa Normana Agatha Christie – Dokončený portrét, který se navíc snaží osvětlit rovněž okolnosti autorčina záhadného zmizení v roce 1926, o kterém v její vlastní autobiografii zmínku nenajdeme. Jenže pouhé jméno autorky není zárukou toho, že bude kniha povedená.

Dokončený portrét, který Andrew Norman rozdělil do třiceti devíti krátkých kapitol, začíná Agathiným dětstvím, následují první nápadníci, svatba s Archiem, počátky její literární tvorby, manželská krize, která vyvrcholila autorčiným zmizením na jedenáct dní v prosinci roku 1926. Následuje autorovo vysvětlení, jaká by mohla být příčina Agathina zmizení. Poté, co je manželsví definitivně rozvedeno, pozornost je věnováná různým Agathiným zájmům jako cestování vlakem nebo poezie, závěr knihy se zaměřuje na seznámení s druhým manželem Maxem Mallowanem, archeologii a konec Agathina života.
Šikovný chlapík, chtělo by se říct. Kniha, která má i s poznámkovým aparátem sto osmdesát stran, a je v ní zachycen celý příběh Agathy Christie. Tady je třeba ale pozastavit se nad několika věcmi. Už nahlédnutí do poznámkového aparátu totiž ukazuje, že Andrew Norman čerpal především z Vlastního životopisu samotné autorky. Jako pramen používá i jiné knihy o životě první dámy zločinu, ale hlavním zdrojem je právě její životopis. Samozřejmě se tím nabízí otázka, jakou má smysl knihu číst, když jde sáhnout po samotném povídání Agathy? Nejedná se přece o složité filozofické dílo Imanuela Kanta, které by musel druhý „převyprávět“.

Je tu ale ono zmizení a právě tato část je co do pramenů rozhodně zajímavější, protože Norman cituje z tehdejších novin nebo třeba policejní dokumenty, a dokonce zde najdeme vyjádření i samotné autorky, které novinám ohledně svého zmizení poskytla roku 1928. Příhodné je určitě i jeho vysvětlení z lékařského hlediska. Jenže.
Agatha Christie kromě detektivních příběhů publikovala také romantické příběhy pod pseudonymem Mary Westmacott. Jedním z nich je i česky doposud nevydaný příběh Nedokončený portrét z roku 1934, kterého se Norman poměrně často drží, seč může, a uvádí zde paralely s životem Agathy Christie, její dcerou Rosalind či jejím prvním mužem Archiem. Ano, už pouhá anotace příběhu svědčí o tom, že se tu jisté podobnosti najdou, rozhodně ale není na škodu připomenout si Milana Kunderu. Autor koneckonců může čerpat ze svého života, ale  vždycky je třeba mít na mysli, že věci může různě překroutit, upravit, psát způsobem, který neodpovídá zcela realitě. Norman se ale chytá momentů příběhu, a i když používá jména postav příběhu, mnohokrát neopomene v závorce uvést, že ta postava je Agatha, Rosalind, Archie atd.

Vytknout je ale třeba i další věci. Několikrát je zde prozrazeno rozuzlení zápletek (i vrah je odtajněn!) a najdou se i různé faktické chyby.  Dvě různé Agathiny hry jsou zde zmiňovány jako jedna, slečna Marplová je zmíněna jako druhé já Agathy Christie, jednou je zde chybně uvedeno její první vystoupení ve Vraždě Rogera Acroyda, podruhé správně zmíněna Vražda na faře jako první román s touto amatérskou pátračkou a asi by se našly i další chyby – a i překvapující věci. Napadlo by vás, že v kapitole o Agathě Christie a vlacích nebude ani zmínka o Vraždě v Orient-expresu?

Korunku nepovedené knize navíc nasadil český překlad. Z bristké autorky detektivek Val McDermid se stal muž, ze samotné Agathy paní ChristieOVÁ, i když zrovna u ní je už snad zvykem -ová nepoužívat.
Otázkou zůstává, proč seriózní nakladatelství jako je Paseka, které navíc „objevilo“ Květu Legátovou a vydalo například také úspěšné Lichožrouty Pavla Šruta, vůbec vydalo takovou knihu. Přiznávám sice, že jsem členem Společnosti Agathy Christie, proto jistě ne zcela objektivní, ale prozrazení pachatelů a dělat faktické chyby zkrátka není něco zrovna chvályhodného.

Autor mohl mít dobrý zájem odhalit některé tajné okolnosti Agathina života, ale stejně tak mohlo jít jen o snahu vydělat peníze na jméně slavné autorky. Pokus shrnout na malém prostoru život a dílo Agathy Christie rozhodně není zavrženíhodný, Andrewu Normanovi se to ale alespoň podlé mého názoru nepovedlo zrovna úspěšně.

Originál: Agatha Christie. The Finished Portrait (2006)
Překlad: Stanislava Pošustová
Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl 2009
184 stran

0 komentářů | přidat komentář

Související recenze/články:

Cyankáli v šampaňském (Agatha Christie)
Zločiny pro dva (Agatha Christie)
Detektivní hry (Agatha Christie)
Francouzská adaptace románu Agathy Christie Dům u kanálu
RADIOTIP Agatha Christie: Krysy
Prasklé zrcadlo (Agatha Christie)
Dokud světlo nepohasne (Agatha Christie)
Třetí dívka (Agatha Christie)
Hercule Poirot Agathy Christie (2/2)
RADIOTIP Agatha Christie: Ztracená školačka
Hercule Poirot Agathy Christie (1/2)
Pět malých prasátek (Agatha Christie)
Slečna Marplová i Hercule Poirot se dočkají nových řad
RADIOTIP Agatha Christie Není kouře bez ohýnku
Americký "Orient-expres": Poirot s notebookem a se ženou
Potíže v zálivu Pollensa (Agatha Christie)
Letní slečna Marplová na ČT1
Není kouře bez ohýnku (Agatha Christie)
Past na myši v Divadle pod Palmovkou
Soutěžíme s Agathou Christie
Smrtonoš (Agatha Christie)
Agatha Christie a citáty
Agatha Christie na cestách
Knižní klub a výročí Agathy Christie
Besedy o Agathě Christie v Městské knihovně v Praze
Rozhlasová adaptace povídky Poslední vůle
Vražda v Orient-expresu (Agatha Christie)
Místo určení neznámé (Agatha Christie)
Hra na vraždu (Agatha Christie)
Karty na stole (Agatha Christie)
Muž v hnědém obleku (Agatha Christie)
Agatha Christie ve Víkendu na TV NOVA
Křest audioknih Agathy Christie
Agatha Christie 120 (1890 - 2010)
Deset malých černoušků a jiné Agátiny verše (70. výročí)
Dvanácté narozeniny Společnosti Agathy Christie
Agatha netradičině a dvě nové povídky s Poirotem
Vražda v postranní ulici (Agatha Christie)
Dějepis s tetou Agathou
Poirotova pátrání (Agatha Christie)
Christie Agatha
V hotelu Bertram (Agatha Christie)
Agatha - rozhlas a TV
Záhadný pan Quin (Agatha Christie)
Audiokniha Vražda v Orient-expresu
Oznamuje se vražda (Agatha Christie)
Audiokniha Deset malých černoušků
Poirot a Marplová v animovaném seriálu
Sešli se v Bagdádu (Agatha Christie)
Temný cypřiš (Agatha Christie)
Po pohřbu (Agata Christie)
Zlatá brána otevřená (Agatha Christie)
Encyklopedie Agatha Christie (Matthew Bunson)
Setkání Agathiných detektivů
Možná nevíte, že...
Vždyť je to hračka (Agatha Christie)
Nakonec přijde smrt (Agatha Christie)
Kočka mezi holuby I. (Agatha Christie)
Kočka mezi holuby (Agatha Christie)
Nekonečná noc (Agatha Christie)
Rané případy Hercula Poirota (Agatha Christie)
Schůzka se smrtí (Agatha Christie)
Plavý kůň (Agatha Christie)
Vánoce Hercula Poirota (Agatha Christie)
Němý svědek (Agatha Christie)
Zapomenutá vražda (Agatha Christie)
Tajemství Chimneys (Agatha Christie)
Nemesis (Agatha Christie)
Velká čtyřka (Agatha Christie)
Trumf Agathy Christie
Smrt staré posluhovačky (Agatha Christie)
Čas přílivu (Agatha Christie)
Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota (Agatha Christie)
Dům na úskalí (Agatha Christie)