Muž v hnědém obleku (Agatha Christie)

06. 01. 2010 | Juan Zamora | 0 komentářů | přidat komentář

Po celý svůj život psala Agatha Christie kromě klasických detektivek také odlehčenější příběhy špionážního ladění, které sama autorka označovala za napínavou lehkou četbu. Ve dvacátých letech, v dobách svých počátků, takových knih napsala hned několik a mezi ně patří i Muž v hnědém obleku, ve kterém poprvé uvedla na scénu trochu tajemného plukovníka Race, později se objevujícího ještě v románech Karty na stole, Smrt na Nilu a Cyankáli v šampaňském.
 

Muž v hnědém obleku
Hlavní postavou celého příběhu je ale Anne Bedingfieldová. Její otec, specialista na pravěk, náhle umírá na zápal plic a ona se ocitá sama. Dostává nabídku k sňatku, kterou odmítá, zato neočekávaná událost v Londýně ovlivní její plány. Na stanici podzemní dráhy totiž před jejíma očima spadne do kolejí jistý muž, kterého následně usmrtí elektrický proud. Na nástupišti se objevuje muž v hnědém obleku, který se prohlašuje za lékaře, mrtvého rychle prohlédna a pak mizí. Ztrácí ale papírek s tajemným textem, který si Anne bere. Jak se později ukáže, celá událost v metru se pojí ještě s vraždou ženy, která si chtěla pronajmout dům poslance sira Eustace Pedlera. Anne pátrání přivádí až na loď do Jižní Afriky.

Její vyprávění je ale střídáno s kapitolami psanými kurzivou, které jsou deníkovými záznami sira Eustace Pedlera, s kterým se Anne setká právě na cestě do Jižní Afriky. A pak je tu také ještě Prolog ve třetí osobě, ve kterém sledujeme ruskou tanečnici Nadine, jež se setkává s jakýmsi hrabětem a svěřuju se mu, že v souvislosti s krádeží diamantů v Jižní Africe drží v hrsti šéfa zločinecké organizace - Plukovníka.
A o diamantech se dozvídá Anne a právě Plukovník je možná na lodi. Anne a Suzanne, s kterou se na lodi seznámí, se ho snaží vypátrat a jako podezřelí se jim nabízí tajemník (tajemníci) sira Eustace, duchovní Chichester, ale Anne se navíc úplně nezdá ani plukovník Race.
Tady jsme ale my čtenáři ve výhodě, anotace a ostatně i moje recenze jasně říkají, že se objevuje i v dalších případech, a tak si díky znalosti kontextu díla Agathy Christie můžeme říct: "On to nebude, on bude nevinnej." Ale kdo ví? Královna detektivek přece dokázala mnohokrát překvapit...

Až do Jižní Afriky
Ocenění si myslím zaslouží právě kompozice knihy, ve které se autorka neomezila v celém románu na ich-formové pasáže z pohledu jedné jediné posttavy, ale příběh ozvláštnila deníkem sira Eustace a ostatně i krátkým Prologem.
Svěží vyprávění Anne se ze začátku velmi pěkně čte, ale tak v polovině přece jen dochází k určitým změnám. O Agathě Christie už jsem několikrát napsal, že pokud své knihy zasadila do exotického prostředí, nenechávala se unést sáhodlouhými popisy krajiny či různých místních zajímavostí. V tomto jejím raném románu přesto - řekl bych - můžeme pozorovat větší zaujetí krajinou Jižní Afriky, třeba při cestě vlakem z Kapského Města do Rhodésie, ale zas na druhou stranu takové Viktoriiny vodopády možná k nějakému většímu kochání vybízejí.

Ve svém Vlastním životopise Christie vzpomíná: "Když jsem byla hotová se Záhadou vily Mill House, ohromně jsem si vydechla úlevou. Ta kniha se mi nepsala snadno a po dokončení mi připadala dost slátaná. Ale byla na světě ... a měl v ní svoje osudy starý Eustace Pedler. V nakladatelství Bodley Head nad ní trochu rozpačitě pokašlávali a přešlapovali. ... Ale velkomyslně ji přijali."

Jiný název v citaci není chyba - jen byl kvůli podobnosti s Vraždou na golfovém hřišti (Murder at Mill House XX Murder on the Links) nakonec změněn. Ani jméno jedné z postav není zmiňováno náhodou. Jeden z přátel Agathy Christie a především jejího první manžela, major Belcher, anglický pán, který obýval vilu Mill House, totiž autorce navrhl, aby o jeho domě napsala detektivku. Agathě se sice zpočátku nedařilo psát o reálné postavě, ale pak se rozhodla knihu postavit na střídání vyprávění Anne a právě sira Eustace Pedlera (= Belechera) v první osobě, kdy použila několik majorových výroků nebo historek.

Také se citátem dostávám k výraznější výtce než jsou popisy jihoafrické krajiny. Kniha mi (zvláště) od druhé poloviny chvílemi opravdu přišla trochu slátaná. Příjemný svižně napsaný příběh s mladou sympatickou hrdinkou, která touží po dobrodružství a dostane se na stopu záhady, dává postupně více prostoru sondování po zločinecké organizaci vedené Plukovníkem. Pro mužské čtenáře jsou navíc příběh a Annina dušička možná až moc romanticky laděny, zvláště pak konec.
Kniha se zkrátka dobře čte, ale musíte překousnout nějakou tu dvojí identitu, převleky, zloduchy a případně se i romanticky naladit. V žádném případě ale nečekejte klasickou detektivku s kupou podezřelých a kníratým detektivem, co vše na konci rozlouskne, Muže v hnědém obleku je zkrátka třeba brát jako oddechovější chvílemi i dobrodružně laděné počtení.

První česká Agatha
Pro české čtenáře je román zajímavý tím, že se jedná o první dílo Agathy Christie, které bylo přeloženo do češtiny. Kniha vyšla už v roce 1927, tedy jen tři roky po vydání v Anglii. Ta současná verze zas pro změnu vyšla v překladu předsedkyně Společnosti Agathy Christie Jany Klenkové a s překladem pomáhal také zakladatel Společnosti Jan Čermák.

Originál: The Man in the Brown Suit (1924)
Překlad: Jana Klenková
Redigovali: Jan Čermák a Michal Hrnčíř
Knižní klub, Praha 2009
264 stran
www.agatha.cz

0 komentářů | přidat komentář

Související recenze/články:

Cyankáli v šampaňském (Agatha Christie)
Zločiny pro dva (Agatha Christie)
Detektivní hry (Agatha Christie)
Francouzská adaptace románu Agathy Christie Dům u kanálu
RADIOTIP Agatha Christie: Krysy
Prasklé zrcadlo (Agatha Christie)
Dokud světlo nepohasne (Agatha Christie)
Třetí dívka (Agatha Christie)
Hercule Poirot Agathy Christie (2/2)
RADIOTIP Agatha Christie: Ztracená školačka
Hercule Poirot Agathy Christie (1/2)
Pět malých prasátek (Agatha Christie)
Slečna Marplová i Hercule Poirot se dočkají nových řad
RADIOTIP Agatha Christie Není kouře bez ohýnku
Americký "Orient-expres": Poirot s notebookem a se ženou
Potíže v zálivu Pollensa (Agatha Christie)
Letní slečna Marplová na ČT1
Není kouře bez ohýnku (Agatha Christie)
Past na myši v Divadle pod Palmovkou
Soutěžíme s Agathou Christie
Smrtonoš (Agatha Christie)
Agatha Christie a citáty
Agatha Christie na cestách
Knižní klub a výročí Agathy Christie
Besedy o Agathě Christie v Městské knihovně v Praze
Rozhlasová adaptace povídky Poslední vůle
Vražda v Orient-expresu (Agatha Christie)
Místo určení neznámé (Agatha Christie)
Hra na vraždu (Agatha Christie)
Karty na stole (Agatha Christie)
Agatha Christie ve Víkendu na TV NOVA
Křest audioknih Agathy Christie
Agatha Christie 120 (1890 - 2010)
Deset malých černoušků a jiné Agátiny verše (70. výročí)
Dvanácté narozeniny Společnosti Agathy Christie
Agatha netradičině a dvě nové povídky s Poirotem
Agatha Christie - Dokončený portrét (Andrew Norman)
Vražda v postranní ulici (Agatha Christie)
Dějepis s tetou Agathou
Poirotova pátrání (Agatha Christie)
Christie Agatha
V hotelu Bertram (Agatha Christie)
Agatha - rozhlas a TV
Záhadný pan Quin (Agatha Christie)
Audiokniha Vražda v Orient-expresu
Oznamuje se vražda (Agatha Christie)
Audiokniha Deset malých černoušků
Poirot a Marplová v animovaném seriálu
Sešli se v Bagdádu (Agatha Christie)
Temný cypřiš (Agatha Christie)
Po pohřbu (Agata Christie)
Zlatá brána otevřená (Agatha Christie)
Encyklopedie Agatha Christie (Matthew Bunson)
Setkání Agathiných detektivů
Možná nevíte, že...
Vždyť je to hračka (Agatha Christie)
Nakonec přijde smrt (Agatha Christie)
Kočka mezi holuby I. (Agatha Christie)
Kočka mezi holuby (Agatha Christie)
Nekonečná noc (Agatha Christie)
Rané případy Hercula Poirota (Agatha Christie)
Schůzka se smrtí (Agatha Christie)
Plavý kůň (Agatha Christie)
Vánoce Hercula Poirota (Agatha Christie)
Němý svědek (Agatha Christie)
Zapomenutá vražda (Agatha Christie)
Tajemství Chimneys (Agatha Christie)
Nemesis (Agatha Christie)
Velká čtyřka (Agatha Christie)
Trumf Agathy Christie
Smrt staré posluhovačky (Agatha Christie)
Čas přílivu (Agatha Christie)
Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota (Agatha Christie)
Dům na úskalí (Agatha Christie)